Béba & Míma (2003 - )

 
 
Béba a Míma: Jak šly k vodě
 
Jednou šly Béba a Míma spolu. Béba měla oranžovou pláštěnku. Míma měla zelenou pláštěnku.
„Půjdeme k vodě,“ řekla Béba.
Na břehu vody se Béba podívala do vody.
„Tvoje pláštěnka je hezčí než moje,“ řekla Béba a udělalo se jí ZLÁ.
Míma se hned podívala do vody.
„Tvoje je hezčí než moje,“ řekla Míma a udělalo se jí taky ZLÁ. 
A pak se vzájemně shodily do vody a měsíc se neviděly.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak šly do lesa
 
Jednou šly Béba a Míma zase spolu.
„Půjdeme do lesa,“ řekla Béba a sbíraly šišky.
A šel jeden Pročpak a zakopl o suchou větev. Béba a Míma se smály, až se za břicho popadaly a skoro zakoply o jinou větev.
„Skoro jsme zakoply o jinou větev,“ řekla Béba.
Pročpak se smál, až se za břicho popadal.
Béba a Míma měly šišky na celý rok. To se hned nevidí. Však se z lesa jen tak nevrátily.
 
Jindy šla Béba sama tak dlouho, až upadla na záda. Míma ležela doma a spala.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak stavěly dům
 
Béba a Míma jednou stavěly dům. Míma vylezla na komín. Béba na komín nevylezla. Zůstala dole mlátit palicí do dubového dřeva.
„Z komína je svět jinačí,“ řekla Míma.
Šel kolem jeden Pročpak. „Pročpak?“ Řekl Pročpak.
„To co je nahoře, je dole,“ řekla Míma a mávala na mraky.
„Mraky nahoře zůstanou,“ řekl Pročpak.
V domě bylo teplo. Béba a Míma uklidily smetí oknem.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak našly pomeranč
 
Jednou šly Béba a Míma zase spolu.
Béba našla na zemi pomeranč. Vypadal jako pomeranč. „Našla jsem pomeranč,“ řekla Béba.
„To není pomeranč,“ řekla Míma. Viděla pomeranč na zemi první.
„Je to pomeranč,“ řekla Béba a ukopla si vzteklá palec.
„Palec bude jako pomeranč,“ řekla Míma.
Byly skoro u rybníka a začalo pršet. Ještě že měly pláštěnky.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak hledali bramboru
 
Jednou šly Béba a Míma na pole za les najít bramboru. Brambora tam nebyla, tak našly kopací míč. „Skáče jako míč,“ řekla Míma. „Ještě najdeme houbu,“ řekla Béba. Houba byla jako hříbek. To bude dobrota.
Šel kolem Pročpak a zpíval:
 
Za velkou loukou
Za jednou jedlí
Vyrostla houba
A tu jsme snědli
 
Snědli ji v kaši
Hej hola braši
Neskončíme snad v rubáši
 
Byla to houba houbatá
Nechala mě holka hubatá
Holka hubatá, holka macatá
Do rána daleko
Ratatatá
 
Houba už je v kaši
Hej, hej hola braši
Do rána daleko
A nejsme v rubáši
 
Ještě si užijem
Nočního spolku
Přepijem houbu
I hubatou holku
 
„Vezmeme houbu domů,“ řekla Béba. „Pročpak,“ řekl Pročpak. „Houba je lepší než brambora,“ řekla Míma. Po cestě našly ještě jednu houbu a ta byla červivá. V domečku rozsvítily až za tmy.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak měly zarděnky
 
Béba a Míma ležely doma a měly zarděnky. „Máme puntíky,“ smála se Béba. V kamnech hořela šiška. „Přiložím druhou šišku,“ řekla Míma a přiložila druhou šišku. „Šiška má puntíky,“ smála se Míma.  Kamna se nafoukla a pukla. Všude bylo černo. Černá byl Béba i Míma. „Už nemám puntíky,“smála se Béba. „He, he, uf,“ řekla Míma.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak pekly rybu
 
Jednou Béba pekla rybu. Lála seděla na lavici. Lála byla u Béby a Mímy na návštěvě. Míma byla na návštěvě u Lály. Lála nebyla doma. Béba a Lála upekly rybu a snědly. „Ryba měla smutný očičko,“ řekla Béba. „Ta byla dobrá,“ řekla Lála. 
 
Míma šla tou dobou na návštěvu k Lále. Lála nebyla doma. „To je škoda,“ řekla Míma. A šel kolem Pročpak. „Pročpak,“ řekl Pročpak. „Béba peče rybu. Pozvala bych Lálu,“ řekla Míma. Pročpak se smál, až se za břicho popadal.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak přesazovaly kaktus
 
Jednou Béba a Míma přesazovaly kaktus.
 „Au,“ řekla Béba. 
„Au au,“ řekla Míma. 
„Au au au,“ řekla Béba. 
„Přesadíme kaktus jindy,“ řekla Míma. 
A šel kolem Pročpak. „Pročpak,“ řekl Pročpak. 
„V zimě bodliny opadají, kaktus nebude píchat,“ řekla Béba. 
Pročpak se smál, až se za břicho popadal. 
Béba a Míma odnesly kaktus do lednice.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak pekly bébovku
 
Jednou Béba s Mímou zase obědvaly brokolici. „Brokolice je zelená,“ řekla Béba. „I včera byla zelená,“ řekla Míma. 
„Upečeme si bébovku,“ řekla Béba. „Bébovka je dobrá,“ řekla Míma. 
Míma byla ráda. Naposledy bébovku snědla celou. Béba měla angínu a nemohla polykat. Jedla jen rýžovou kaši a kašlala. 
„Ano, upečeme si bébovku,“ řekla Míma. 
V domečku bylo teplo. Béba a Míma vytáhly bébovku z pece. 
„Bébovka je zelená,“ řekla Míma. 
„Dala jsem do ní brokolici,“ řekla Béba. 
Béba s Mímou se smály, až se za břicho popadaly.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak seděly na zahrádce
 
Jednou Béba a Míma seděly spolu na zahrádce a popíjely pampeliškové víno. Sluníčko pěkně svítilo. 
„Víno je letos silné,“ řekla Míma a zívala na nebe.
Béba už spala a o ničem nevěděla.
A šel kolem Pročpak a celý džbánek vína jim vypil.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak muzicírovaly
 
Jednou o Vánocích byly Béba a Míma doma a zpívaly koledy.
„Chybí nám muzika,“ řekla Míma.
„Uděláme si muziku, já budu hrát na buben,“ řekla Béba. Obrátila si hrnec dnem vzůru a tloukla do něj polenem.
Míma houkala do velkého trychtýře a hrály, až všechny myši utíkaly pryč. Nakonec byl domeček úplně odmyšený.
„Když hrajeme, nemůžeme zpívat. To je velká škoda,“ řekla Míma.
„Nikdo nás neposlouchá,“ řekla Béba.
„Ještě máme pavouky,“ řekla Míma.
Béba a Míma se smály, až se za břicho popadaly.
Venku mrzlo tak, až to hučelo v komíně.
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak koukaly na mraky
 
Jednou Béba a Míma chodily po louce a koukaly na mraky.
„Mrak vypadá jako ježek,“ řekla Béba.
„Au, šlápla jsem na ježka,“ řekla Míma.
„Vezmeme si ho a budeme se o něj starat,“ řekla Béba.
Béba a Míma hubily blechy v domečku celý měsíc.
Ježek se smál, až se za břicho popadal. 
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak se chystaly na výlet
 
Jednou se Béba a Míma chystaly na výlet.
„Vezmeme si na výlet jídlo,“ řekla Béba a vytáhla pekáč masa a bochník chleba. 
„A pití,“ řekla Míma a přinesla víno a rybízovou šťávu.
„A sladkosti,“ řekla Béba a přinesla bébovku.
„A zeleninu,“ řekla Míma a přinesla květák a mrkev.
„A kompas,“ řekla Béba. 
„Kompas se do tlumoku nevejde,“ řekla Míma. 
Tlumok nešel zvednout a nevešly se do něj ani pláštěnky. 
„Uděláme si výlet doma,“ řekla Béba. 
A pak se najedly až se za břicho popadaly.
Venku celý den lilo jako z konve. 
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak byly na zahradě
 
Jednou byly Béba a Míma na zahradě okopávat petržel. Béba ale zakopla o okurku a odřela si ruku. „Udělala jsem si bébo,“ řekla Béba. 
„Ajaj, bébo bude bolet,“ řekla Míma. 
Béba vzala motyku a okurku rozkopala na malé kousky.  
„S okurky je salát,“ řekla Béba.
„Mňam, jedla bych salát,“ řekla Míma. 
„Až vyroste jiná okurka, uděláme salát,“ řekla Béba.
Společně pak zatloukly kolem jiné okurky kolíky a z provázku udělaly ohrádku.
„Béba bude bez béba,“ řekla Míma a zakopla o provázek.
Obě se smály až se za břicho popadaly. 
 
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak chytaly brouka
 
Jednou Béba a Míma lozily po kolenou ve vysoké trávě. Šel kolem jeden Pročpak. 
„Pročpak?“ Řekl Pročpak.
„Chytáme brouka,“ řekla Béba.
„Pročpak?“ Řekl Pročpak. 
„Dáme si ho do akvária,“ řekla Míma. 
„Pročpak?“ Řekl Pročpak a koulel očima. 
„Budeme ho krmit a cvičit,“ řekla Béba. 
Béba a Míma chytily ošklivého, líného a hloupého brouka. 
„Škoda,“ řekla Béba. 
„Je to brouk vošklivák,“ řekla Míma. 
Pročpak se smál, až se za břicho popadal. 
Béba a Míma nu hodily brouka za košili a smály se až se za břicho popadaly.  
Doma daly akvárium do komory pod hadry na podlahu a zatopily v kamnech. 
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak hasily Hnojníka
 
Jednou seděly Béba a Míma na zahrádce a užívaly si Sluníčka. 
Šel kolem Hnojník Propal a z hlavy se mu kouřilo. „Brýtro,“ řekl Hnojník. 
„Kampak?,“ řekla Béba.
„Houby,“ řekl Hnojník a dýmal. 
„V lese se nekouří,“ řekla Míma. 
„Z lesa se taky kouří,“ řekl Hnojník. 
Béba a Míma polily Propala vodou z kbelíku. Pak se smály až se za břicho popadaly. 
Hnojník jim za to jindy zapálil kůlnu. 
Ale to už je jiný příběh. 
 
 
 
 
Béba a Míma: Jak voněli květinu
 
Jednou Béba a Míma zase seděly na zahrádce a šel kolem Růžák Morous s květinou a kýchal. 
„Květina smrdí,“ řekl Růžák a kýchal.
„Květiny voní,“ řekla Béba.
„Voní,“ řekla Míma. Čichla si ke květině a kýchla.
„Smrdí,“ řekla Míma a kýchala. 
Béba přinesla kolínskou vodičku. „Bude vonět,“ řekla Béba. 
Za chvíli kýchala i Béba. Kýchali všichni a smáli se, až se za břicho popadali. 
I Morous.
Květina uschla a opadala. 
 
Růžák začal zpívat:
Hou hou hou
za květinou jdu i tmou
jarní plání přeširou
se svou herkou hrbatou
v kaťatech se záplatou
za voňavou odplatou
 
Sluníčko příjemně hřálo. Béba a Míma natrhaly petrželku na brambory.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Béba a Míma: Jak šly k vodě

 

Jednou šly Béba a Míma spolu. Béba měla oranžovou pláštěnku. Míma měla zelenou pláštěnku.

„Půjdeme k vodě,“ řekla Béba.

Na břehu vody se Béba podívala do vody.

„Tvoje pláštěnka je hezčí než moje,“ řekla Béba a udělalo se jí ZLÁ.

Míma se hned podívala do vody.

„Tvoje je hezčí než moje,“ řekla Míma a udělalo se jí taky ZLÁ. 

A pak se vzájemně shodily do vody a měsíc se neviděly.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak šly do lesa

 

Jednou šly Béba a Míma zase spolu.

„Půjdeme do lesa,“ řekla Béba a sbíraly šišky.

A šel jeden Pročpak a zakopl o suchou větev. Béba a Míma se smály, až se za břicho popadaly a skoro zakoply o jinou větev.

„Skoro jsme zakoply o jinou větev,“ řekla Béba.

Pročpak se smál, až se za břicho popadal.

Béba a Míma měly šišky na celý rok. To se hned nevidí. Však se z lesa jen tak nevrátily.

 

Jindy šla Béba sama tak dlouho, až upadla na záda. Míma ležela doma a spala.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak stavěly dům

 

Béba a Míma jednou stavěly dům. Míma vylezla na komín. Béba na komín nevylezla. Zůstala dole mlátit palicí do dubového dřeva.

„Z komína je svět jinačí,“ řekla Míma.

Šel kolem jeden Pročpak. „Pročpak?“ Řekl Pročpak.

„To co je nahoře, je dole,“ řekla Míma a mávala na mraky.

„Mraky nahoře zůstanou,“ řekl Pročpak.

V domě bylo teplo. Béba a Míma uklidily smetí oknem.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak našly pomeranč

 

Jednou šly Béba a Míma zase spolu.

Béba našla na zemi pomeranč. Vypadal jako pomeranč. „Našla jsem pomeranč,“ řekla Béba.

„To není pomeranč,“ řekla Míma. Viděla pomeranč na zemi první.

„Je to pomeranč,“ řekla Béba a ukopla si vzteklá palec.

„Palec bude jako pomeranč,“ řekla Míma.

Byly skoro u rybníka a začalo pršet. Ještě že měly pláštěnky.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak hledali bramboru

 

Jednou šly Béba a Míma na pole za les najít bramboru. Brambora tam nebyla, tak našly kopací míč. „Skáče jako míč,“ řekla Míma. „Ještě najdeme houbu,“ řekla Béba. Houba byla jako hříbek. To bude dobrota.

Šel kolem Pročpak a zpíval:

 

Za velkou loukou

Za jednou jedlí

Vyrostla houba

A tu jsme snědli

 

Snědli ji v kaši

Hej hola braši

Neskončíme snad v rubáši

 

Byla to houba houbatá

Nechala mě holka hubatá

Holka hubatá, holka macatá

Do rána daleko

Ratatatá

 

Houba už je v kaši

Hej, hej hola braši

Do rána daleko

A nejsme v rubáši

 

Ještě si užijem

Nočního spolku

Přepijem houbu

I hubatou holku

 

„Vezmeme houbu domů,“ řekla Béba. „Pročpak,“ řekl Pročpak. „Houba je lepší než brambora,“ řekla Míma. Po cestě našly ještě jednu houbu a ta byla červivá. V domečku rozsvítily až za tmy.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak měly zarděnky

 

Béba a Míma ležely doma a měly zarděnky. „Máme puntíky,“ smála se Béba. V kamnech hořela šiška. „Přiložím druhou šišku,“ řekla Míma a přiložila druhou šišku. „Šiška má puntíky,“ smála se Míma.  Kamna se nafoukla a pukla. Všude bylo černo. Černá byl Béba i Míma. „Už nemám puntíky,“smála se Béba. „He, he, uf,“ řekla Míma.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak pekly rybu

 

Jednou Béba pekla rybu. Lála seděla na lavici. Lála byla u Béby a Mímy na návštěvě. Míma byla na návštěvě u Lály. Lála nebyla doma. Béba a Lála upekly rybu a snědly. „Ryba měla smutný očičko,“ řekla Béba. „Ta byla dobrá,“ řekla Lála. 

 

Míma šla tou dobou na návštěvu k Lále. Lála nebyla doma. „To je škoda,“ řekla Míma. A šel kolem Pročpak. „Pročpak,“ řekl Pročpak. „Béba peče rybu. Pozvala bych Lálu,“ řekla Míma. Pročpak se smál, až se za břicho popadal.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak přesazovaly kaktus

 

Jednou Béba a Míma přesazovaly kaktus.

 „Au,“ řekla Béba. 

„Au au,“ řekla Míma. 

„Au au au,“ řekla Béba. 

„Přesadíme kaktus jindy,“ řekla Míma. 

A šel kolem Pročpak. „Pročpak,“ řekl Pročpak. 

„V zimě bodliny opadají, kaktus nebude píchat,“ řekla Béba. 

Pročpak se smál, až se za břicho popadal. 

Béba a Míma odnesly kaktus do lednice.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak pekly bébovku

 

Jednou Béba s Mímou zase obědvaly brokolici. „Brokolice je zelená,“ řekla Béba. „I včera byla zelená,“ řekla Míma. 

„Upečeme si bébovku,“ řekla Béba. „Bébovka je dobrá,“ řekla Míma. 

Míma byla ráda. Naposledy bébovku snědla celou. Béba měla angínu a nemohla polykat. Jedla jen rýžovou kaši a kašlala. 

„Ano, upečeme si bébovku,“ řekla Míma. 

V domečku bylo teplo. Béba a Míma vytáhly bébovku z pece. 

„Bébovka je zelená,“ řekla Míma. 

„Dala jsem do ní brokolici,“ řekla Béba. 

Béba s Mímou se smály, až se za břicho popadaly.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak seděly na zahrádce

 

Jednou Béba a Míma seděly spolu na zahrádce a popíjely pampeliškové víno. Sluníčko pěkně svítilo. 

„Víno je letos silné,“ řekla Míma a zívala na nebe.

Béba už spala a o ničem nevěděla.

A šel kolem Pročpak a celý džbánek vína jim vypil.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak muzicírovaly

 

Jednou o Vánocích byly Béba a Míma doma a zpívaly koledy.

„Chybí nám muzika,“ řekla Míma.

„Uděláme si muziku, já budu hrát na buben,“ řekla Béba. Obrátila si hrnec dnem vzůru a tloukla do něj polenem.

Míma houkala do velkého trychtýře a hrály, až všechny myši utíkaly pryč. Nakonec byl domeček úplně odmyšený.

„Když hrajeme, nemůžeme zpívat. To je velká škoda,“ řekla Míma.

„Nikdo nás neposlouchá,“ řekla Béba.

„Ještě máme pavouky,“ řekla Míma.

Béba a Míma se smály, až se za břicho popadaly.

Venku mrzlo tak, až to hučelo v komíně.

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak koukaly na mraky

 

Jednou Béba a Míma chodily po louce a koukaly na mraky.

„Mrak vypadá jako ježek,“ řekla Béba.

„Au, šlápla jsem na ježka,“ řekla Míma.

„Vezmeme si ho a budeme se o něj starat,“ řekla Béba.

Béba a Míma hubily blechy v domečku celý měsíc.

Ježek se smál, až se za břicho popadal. 

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak se chystaly na výlet

 

Jednou se Béba a Míma chystaly na výlet.

„Vezmeme si na výlet jídlo,“ řekla Béba a vytáhla pekáč masa a bochník chleba. 

„A pití,“ řekla Míma a přinesla víno a rybízovou šťávu.

„A sladkosti,“ řekla Béba a přinesla bébovku.

„A zeleninu,“ řekla Míma a přinesla květák a mrkev.

„A kompas,“ řekla Béba. 

„Kompas se do tlumoku nevejde,“ řekla Míma. 

Tlumok nešel zvednout a nevešly se do něj ani pláštěnky. 

„Uděláme si výlet doma,“ řekla Béba. 

A pak se najedly až se za břicho popadaly.

Venku celý den lilo jako z konve. 

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak byly na zahradě

 

Jednou byly Béba a Míma na zahradě okopávat petržel. Béba ale zakopla o okurku a odřela si ruku. „Udělala jsem si bébo,“ řekla Béba. 

„Ajaj, bébo bude bolet,“ řekla Míma. 

Béba vzala motyku a okurku rozkopala na malé kousky.  

„S okurky je salát,“ řekla Béba.

„Mňam, jedla bych salát,“ řekla Míma. 

„Až vyroste jiná okurka, uděláme salát,“ řekla Béba.

Společně pak zatloukly kolem jiné okurky kolíky a z provázku udělaly ohrádku.

„Béba bude bez béba,“ řekla Míma a zakopla o provázek.

Obě se smály až se za břicho popadaly. 

 

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak chytaly brouka

 

Jednou Béba a Míma lozily po kolenou ve vysoké trávě. Šel kolem jeden Pročpak. 

„Pročpak?“ Řekl Pročpak.

„Chytáme brouka,“ řekla Béba.

„Pročpak?“ Řekl Pročpak. 

„Dáme si ho do akvária,“ řekla Míma. 

„Pročpak?“ Řekl Pročpak a koulel očima. 

„Budeme ho krmit a cvičit,“ řekla Béba. 

Béba a Míma chytily ošklivého, líného a hloupého brouka. 

„Škoda,“ řekla Béba. 

„Je to brouk vošklivák,“ řekla Míma. 

Pročpak se smál, až se za břicho popadal. 

Béba a Míma nu hodily brouka za košili a smály se až se za břicho popadaly.  

Doma daly akvárium do komory pod hadry na podlahu a zatopily v kamnech. 

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak hasily Hnojníka

 

Jednou seděly Béba a Míma na zahrádce a užívaly si Sluníčka. 

Šel kolem Hnojník Propal a z hlavy se mu kouřilo. „Brýtro,“ řekl Hnojník. 

„Kampak?,“ řekla Béba.

„Houby,“ řekl Hnojník a dýmal. 

„V lese se nekouří,“ řekla Míma. 

„Z lesa se taky kouří,“ řekl Hnojník. 

Béba a Míma polily Propala vodou z kbelíku. Pak se smály až se za břicho popadaly. 

Hnojník jim za to jindy zapálil kůlnu. 

Ale to už je jiný příběh. 

 

 

 

 

Béba a Míma: Jak voněli květinu

 

Jednou Béba a Míma zase seděly na zahrádce a šel kolem Růžák Morous s květinou a kýchal. 

„Květina smrdí,“ řekl Růžák a kýchal.

„Květiny voní,“ řekla Béba.

„Voní,“ řekla Míma. Čichla si ke květině a kýchla.

„Smrdí,“ řekla Míma a kýchala. 

Béba přinesla kolínskou vodičku. „Bude vonět,“ řekla Béba. 

Za chvíli kýchala i Béba. Kýchali všichni a smáli se, až se za břicho popadali. 

I Morous.

Květina uschla a opadala. 

 

Růžák začal zpívat:

Hou hou hou

za květinou jdu i tmou

jarní plání přeširou

se svou herkou hrbatou

v kaťatech se záplatou

za voňavou odplatou

 

Sluníčko příjemně hřálo. Béba a Míma natrhaly petrželku na brambory.