Momentky z konce karnevalu

promiňte, když jste tu uklízeli, nenašli jste pár veršů?

(zápis z jednání)

I.                  Paní učitelka říkala, že takhle malý umíraj.

II.                 A chtěla zařvat.

III.                Mám málo hodinek.

IV.                Tak třeba do něčeho kopnu.

V.                  A řekl jsi srdce, taková zákeřnost, hnusné.

x x x

               (ohlašujeme příchod moru)

                               střezte se uličnictví!

               (ohlašujeme příchod moru)

                               mluvte o smutných věcech,

                               neotáčejte hlavou,

                               přivažte dětem klapky na oči,

                               přiložte do kamen!

                               bojte se

               (ohlašujeme příchod moru)

                               vypořádejte se s pavouky

                               uspořádejte svoji pozůstalost,

                               svezte se po hřbitově!

               (ohlašujeme příchod moru)

               je třeba zabít havrany

               je třeba vycpat jazyk jejich peřím

               je třeba vyrvat kolejnice a začít snídat štěrk

x x x

               zezticha pozdravy.

               Bylo nebylo

               že jednou poražená ryba chcípla na svou hanbu

               žrala ji důležitost a teď ji žerou kachny

(přišli sem s bezhlavou kytarou)

I.                  Sešili mě tak důkladně, že skoro nemůžu mluvit.

II.                 Kolikrát chytli ty hysteráky.

III.                Á!

IV.                Byli tam a pak najednou...

V.                 Nikdo neví, tam potkávam takový fakt starý chlapy.

VI.                A někteří ani nemají boty.

x x x

               ještě je kámen na kameni, hřmí

               Nechal jsem tě jít arboretem!

               (a mluví člověk)

               vržou mi nohy

               celý

               můj dobrý bože

               pane můj

               já

               celý vržu

               utíká ze mě vzduch

x x x

               Už brzy Vánoce

               Už brzy zase proženeš si hlavu kaprem

               Ty roztržitá, on nakrájený na tenoučké plátky,

               si popřejete divukrásné svátky,

               které pak budeš trávit spolu s ním

x x x

                je to tu sice mrtvý, ale pořád ti tu nalejou

                a kde se rychle vrací domů, ten oslepuje srnky

                jsem zakopaný po pás do zrcadla

                s tolika dvojníky už je to skoro báseň

                a plíce ztuhlý těžbou grafitu řvou, že kdo se bojí, nesmí do lesa

                (a potom všivák porušuje zákony)

                a kdo se rychle vrací domů, ten mluví olovnatým hlasem

                až my se rozhodneme odejít

                budeme pomalí

                jako když potápí se parník

               nebo si Pilát myje ruce